Obsah
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI
Nedaleko města Hranice a okolo Trojstátí se rozprostírá maloplošně chráněné území a Národní přírodní památka „Bystřina – Lužní potok“. Lokalita ukrývá jedinečné a kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů. Nerušený vývoj vzácných druhů zapříčinila paradoxně železná opona a nepřístupnost míst v hraničním pásmu. Zmíněná lokalita zabírá pouze malou plochu, o to větší je pokora k unikátům, které se tu nacházejí. Křehká společenstva byla začleněna i do soustavy NATURA 2000.
Indikátorem čisté vody a prostředí je mlž na pokraji vyhynutí - perlorodka říční. I přes svůj složitý vývoj a vysoké nároky na čistotu prostředí zde nadále přežívá. Jedná se o jedny z posledních lokalit výskytu v ČR. Další kriticky ohrožený druh je půvabný denní motýl - hnědásek chrastavcový, který žije v určité symbióze s čertkusem lučním. V ČR létá pouze na několika biotopech v Karlovarském kraji. Pro místní krajinu je typický, nesmírně fotogenický a skvostně purpurový vstavač - prstnatec májový.
Pokud nahlédnete pod pokličku místní kouzelné přírody, zjistíte, že výčet zajímavých druhů je opravdu obsáhlý a v mnoha ohledech unikátní. Na přechodových rašeliništích či vlhkých loukách najdete mnoho ohrožených druhů rostlin, např.: prhu arniku, rosnatku okrouhlolistou, klikvu bahenní, suchopýr úzkolistý, vachtu trojlistou, vítod douškolistý, všivec bahenní a mnoho dalších.
V tiché, odlehlé a téměř nedotčené přírodě našly svůj domov i zajímavé druhy fauny, např.: křižák pruhovaný, zmije obecná, otakárek fenyklový, luňák červený, kulíšek nejmenší rak říční, vranka obecná, mihule potoční nebo mník jednovousý.
PERLORODKA ŘÍČNÍ
PERLORODKA ŘÍČNÍ – ÚCTYHODNÁ PAMĚTNICE
Kdyby perlorodky uměly mluvit, mohly by nám vyprávět příběhy z dob, jež dávno odnesla voda. Každý rok života tohoto mlže je zaznamenán jako přírůstek na lastuře. Stejně jako v případě letokruhů na pařezu, z nichž můžeme spočítat stáří stromu a odhadovat roky příznivé či nepříznivé, lze na lasturách našich perlorodek napočítat 60–80 ročních přírůstků dokládajících jejich dlouhý život.
Naše příroda a krajina se za posledních 80 let velmi změnila. Jak se takovým změnám dokáže přizpůsobit živočich, který má omezené možnosti pohybu a celý svůj život tráví v jednom vodním toku? Inu, velmi špatně. A to je hlavní důvod, proč perlorodka říční během uplynulého století zmizela z většiny míst nejen v České republice, ale po celé Evropě. Zřejmě pouze díky přítomnosti železné opony, která v minulém století znemožnila v pohraničních oblastech využívat krajinu takovým způsobem, jako bylo běžné v ostatních částech naší republiky, se perlorodka dochovala zde, v čistých ašských tocích.
PERLORODKA ŘÍČNÍ – RAFINOVANÁ SPECIALISTKA
Perlorodky se začínají rozmnožovat zhruba ve věku patnácti až dvaceti let. Pokud jsou v potocích početné kolonie těchto mlžů a samice mají kolem sebe dostatek samců, rozmnožují se pohlavním způsobem. Pokud jsou však jejich početní stavy nízké, mohou se ze samic stát hermafroditi, kteří se začnou rozmnožovat i bez přítomnosti samců.
Z oplozených vajíček se vyvíjí mikroskopické larvy, kterým se říká „glochidie“. Samice jich do vody vypouští miliony. Glochidie není svým rodičům vůbec podobná. Aby se stala opravdovou perlorodkou, musí prodělat tělesnou proměnu tzv. metamorfózu. Proměna se uskutečňuje v žaberním aparátu pouze jednoho druhu ryby, a tím je u nás pstruh obecný. Na to, aby glochidie potkala mladého pstruha, má pouze několik dní, poté hyne. Jen desítkám šťastných glochidií se podaří uchytit v žábrách, v nichž přežívají do jara následujícího roku. V přímořských státech tuto službu perlorodce poskytuje také losos obecný.
PERLORODKA ŘÍČNÍ – MISTRYNĚ VE SCHOVÁVANÉ
Když se glochidie promění v perlorodku, uvolní se ze svého pstruha. Je však stále velmi malá, měří pouze 0,2–0,4 mm a není pro ni bezpečné, aby se nechala unášet vodním proudem. Proto se zahrabává do substrátu na dně toku, kde stráví následujících 5–10 let, během nichž doroste do velikosti cca 3 cm. Teprve potom se začne pohybovat po štěrkovém dně. Ani dospělé perlorodky však nejsou v potoce příliš viditelné. Jejich lastury splývají s okolními kameny nebo se schovávají pod převislými trsy trav.
PERLORODKA ŘÍČNÍ – SKROMNÁ GURMÁNKA
Perlorodka je filtrátor a spoléhá na to, že jí veškerou vhodnou potravu přinese voda. Drobné částečky odumřelých, rozkládajících se zbytků rostlin a živočichů označujeme jako „detrit“. Platí, že čím je okolí vodních toků pestřejší, tím mají perlorodky bohatší jídelníček. Proto se perlorodce daří lépe v místech, kde převažují listnaté či smíšené lesy a bohaté, květnaté louky.
PERLORODKA ŘÍČNÍ – PŘÍRODĚ NA POMOC
Životní cyklus perlorodky říční je značně komplikovaný. Proto je také obtížné zajistit její ochranu. Perlorodka je živočich, který nám názorně ukazuje, že v přírodě všechno souvisí se vším.
V oblasti ašského výběžku jsou ve spolupráci orgánů ochrany přírody České republiky, Bavorska i Saska dlouhodobě realizovány přeshraniční projekty, jejichž cílem je zajištění co nejširší škály podpůrných opatření. Mezi nejdůležitější patří například pravidelné vysazování plůdků pstruha obecného do toků. Péče o luční a pobřežní společenstva mají za cíl zvýšit jejich biodiverzitu a tím zlepšit přísun kvalitního detritu do vodních toků. Stále častější a intenzivnější sucha však ukazují, že nejkritičtějším faktorem v jejich záchraně bude zajištění dostatečného množství vody. Proto bude v následujícím období prioritou obnova kapilární vodní sítě a zachování co největšího množství lučních či lesních mokřadů.
V roce 2018 byla na bavorské straně pod soutokem Lužního potoka a Rokytnice, v budově bývalého Huscherova mlýna – Huschermühle, vybudována odchovná stanice. Odborníci zde pomáhají perlorodkám překonat nejkritičtější fáze jejich životního cyklu, což je proces velmi zdlouhavý a náročný. Do místních vod jsou odchované perlorodky vypouštěny až ve stáří 4–5 let, kdy jsou velké zhruba 1–1,5 cm.
Vzhledem k dlouhověkosti perlorodky říční není bohužel jisté, zda budou takto odchovaní jedinci schopni plnohodnotného života a reprodukce. Jisté však je, že činnosti zaměřené na ochranu perlorodky mají v konečném důsledku pozitivní vliv na přírodu jako celek. Zvyšují tím atraktivitu regionu nejen pro místní obyvatele, ale i pro jeho návštěvníky.