A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Rychlé kontakty

Adresa
U Pošty 182
351 24 Hranice u Aše

Spojení
Tel.:354 599 951
fax: 354 599 969
info@mestohranice.cz

Úřad odpovídá

Rozpočet

Rozpočet

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Slovak Spanish

Aktuální teplota

24.11.2017 13:33

Aktuální teplota:

--- °C

Vlhkost:

--- %

Rosný bod:

--- °C

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 9
DNES: 186
TÝDEN: 3323
CELKEM: 342586

Obsah

HISTORIE

 

Město Hranice bylo pravděpodobně založeno na přelomu 12. a 13. století. Původní název „Rossbach“, což v překladu znamená „Koňský potok“, vznikl podle potoka protékajícího obcí. Zde první obyvatelé obce napájeli své koně, a tak se pijící kůň dostal i do znaku města. Za nejstarší osadu našeho regionu možno považovat Trojmezí (výstižný název pro trojmezí Čech, Bavorska a Saska), které do roku 1947 neslo jméno Gottmansgrün. O něco později než Trojmezí vznikly další osady – Friedersreuth (Pastviny) a Thonbrunn (Studánka).

První písemná zpráva o Rossbachu pochází z počátku 14. století – někdy je uváděn rok 1306, jindy 1318. Podle některých pramenů pochází první písemná zmínka o obci až z roku 1413. Jedná se o kupní smlouvu Konráda z Neiberku, který prodal vše, co patří k obci Heinrichu Zedtwitzovi. Tímto prodejem šlechtický rod Zedtwitzů plných 400 let rozhodoval o osudu Hranic.

hranice
 

Obec, nejprve zemědělská, se začala postupně stávat i střediskem řemeslné výroby – mlynářství (6 mlýnů), krejčovství, obuvnictví, kovářství a tkalcovství. Cechovní oprávnění vydávali pochopitelně Zedtwitzové. První oprávnění pochází z roku 1591.

 

znak 1 znak 2
cechovní znak tkalců (levý) a cechovní znak mlynářů a tesařů (pravý)
 
 

Třicetiletá válka (1618 – 1648) znamenala pro většinu Evropy bídu a utrpení. Ašsko nebylo výjimkou, což potvrzují farní zápisy. Určitý rozdíl však mezi Ašskem a ostatním územím Čech zůstal, a to ve prospěch Ašska. Po porážce v bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) uplatnili Habsburkové proti obyvatelům Čech tvrdé sankce, zejména násilnou rekatolizaci. Navzdory tomu se v Aši roku 1623 začalo se stavbou evangelického kostela. Roku 1629 však násilná rekatolizace dostihla i Hranice, které musel opustit evangelický farář  na plných 20 let. K dovršení všech útrap postihla v této době město „černá smrt“ (mor).

kostel
nejstarší dostupný pohled na evangelický kostel
 
 

Roku 1719 započala přestavba evangelického kostela svatého Martina, který byl postaven v raně barokním slohu roku 1682. V obci je ještě jeden kostel, a to katolický kostel Navštívení Panny Marie, který byl postaven roku 1894. Na trojmezí Čech, Bavorska a Saska byla dnes už zaniklá osada Kaiserův hamr (hraniční kámen z roku 1844). V roce 1882 byly Hranice povýšeny na městys. Obecní úřad od svého vzniku r. 1850 používal vždy na svých úředních razítkách a pečetích emblému koně pijícího z potoka. Je to mluvící znamení odvozené od bývalého názvu města „Rossbach“. Městský znak byl zaregistrován komisí pro znaky měst Ministerstva vnitra ČSR v roce 1988.

 

kazatelna

oltář s kazatelnou
 
 

V roce 1821 se začala stavět nová škola. Základní kámen dnešní staré budovy byl položen r. 1880. 1. 9. 1868 byl založen obecní dobrovolný hasičský sbor. Podle sčítání lidu v roce 1850 měly Hranice už více obyvatel než dnes. Bylo napočítáno 329 domů a 3041 obyvatel. V roce 1900 to pak bylo už 462 domů a 4039 obyvatel. Jejich počet  i nadále rostl. 24. 12. 1911 se v Hranicích rozsvítila první elektrická žárovka. Do té doby se v domácnostech svítilo petrolejem.

Po založení tkalcovského cechu v roce 1651 se zde rozvíjela  textilní výroba, která z Ašska činila jedno z nejvýznamnějších textilních středisek Rakouska-Uherska. Toto postavení si udrželo i v období první republiky, dokonce i v období socialistické éry, prakticky až do roku 1990.

Kolem roku 1840 dosáhla prosperita Hranic vrcholu. Od té doby ztrácely Hranice díky mylnému rozhodnutí představitelů obce svůj význam ve prospěch Aše. Obec tehdy zamítla, aby silnice Plavno – Cheb byla vedena přes naši obec. Rozvoj průmyslu bez dobrého dopravního spojení je však nemožný.

28. 10. 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát. O této události  není v hranické kronice ani zmínka. Němečtí nacionalisté nebrali na vědomí nové skutečnosti a žádali ustanovení samostatnosti Chebska. Toto území bylo proto v prosince 1918 obsazeno jednotkami plzeňského 35. pěšího pluku. Hranice byly obsazeny 24. 12. 1918, takže i v naší obci se od tohoto dne uplatnila československá svrchovanost.

Velká část dvacetileté existence předmnichovské republiky byla poznamenána permanentní hospodářskou krizí, která dosáhla vrcholu v třicátých letech. Konec krize hospodářské vystřídala krize politická. Kde jinde v Československu mohly najít myšlenky nacionalismu větší odezvu než právě v Sudetech? Národnostní nesnášenlivost pak měla velmi úrodnou půdu v Sudetendeutsche Partei, v jejímž čele stál Konrád Henlein, ašský učitel tělocviku.

V druhé polovině dubna 1945 americké vojsko postupovalo ze západu k našim hranicím. V Německu už jim nebyl kladen téměř žádný odpor, a tak dne 18. 4. 1945, těsně po poledni, stanul předvoj americké armády na výšině u vesničky Ebmath, těsně u hranic, a překročil tak státní hranici v ašském výběžku jako první. Byli to vojáci 1. pěší divize pod velením generálmajora Clifta Andruse.

 

 

osvobození

 

Po válce se vývoj Hranic ubíral podobným směrem  jako ve většině pohraničních obcí. Příchod Revolučních gard, jejichž příslušníci hlídali důležité objekty a pomáhali členům finanční stráže. Ti přišli do obce záhy po členech RG. Jmenování národních správců, bohužel i mezi nimi se objevili známí „zlatokopové“, návrat reemigrantů – hlavně z Rumunska, Podkarpatské Rusi, ale i jiných států, ustavení místních správních komisí, později národních výborů. Zkrátka „obyčejný život“.

 

zpracovala Mgr. Kábová Vladimíra

 

Použitá literatura:
Hugo Toufar: Historie obce od jejího založení do roku 1945
Jan Kryl: Hranice v Čechách v roce 1945
Ing. Josef Augustin: Česká republika v symbolech, znacích a erbech

 

Obrázky v textu jsou z webu pana Matějoviče. Tam také můžete získat podrobnější informace.

 

Kronika města

Kroniku založili v 15. století místní farníci z původní evangelické kaple na místě dnešního evangelického kostela sv. Martina. 

Kronika se nachází v archivu MěÚ. Aktuální kronika je kniha č. 7, vedená od roku 1990.

Poslední tři kronikáři: p. Wunderlichová, p. Lemáková, v současné době p. Hertelová.

 

nahoru